Jdi na obsah Jdi na menu
 


Igorek je velký cestovatel a podnikl se mnou už i cestu do severních Čech, kde pak noc strávil po celodeních utrapách zahrabaný pod polštářem a do rána si tam dal pořádnýho šlofíka. Je velice společenský a nejraději by se se všema kamarádil, nejraději má, když si může pořádně proběhnout pacinky po bytě a hraje si na schovku, to je jeho nejoblíbenější hra.
Yonas je pro změnu spíše řekněme samorost, při otevřené kleci se málo kdy odváži vylést a jít na průzkum většinou je zaprděný v koutě a nedá se vybídnout k hraní (krom toho s osmákem, když už se z klece odváží v tom jednom případu z 50 možných příležitostí).
Oba jsou úplně s jinými povahovými vlastnostmi, ale přesto spolu svorně zdílejí obydlí a spí stylem - přilepení k sobě.
Každé ráno když vejdu do pokoje, tak mně vítají veselým poskakováním (nevím na co se těší víc, jestli na to, že je podrbkám a pohraju si s nima, nebo na žrádýlko). Tihle dva mají nejraději granule pro štěnata (já se divím, proč Agimě tak rychle mizí) :-) , nepohrdnou však ani bílým biojogurtem s nadrobno nakrájenou okurkou, rajčaty a paprikou nebo vařenou játru s těstovinama, to si dopřejí víc než rádi. Asi by byli schopní zahryznout i pro Kubíka (kterého mám ráda i já a už jej díky bohu začli vyrábět v litrovém provedení, to víte, tři deci byly pro dva potkánky a mně docela málo) :-)