Jdi na obsah Jdi na menu
 


Včera to byl zase večer, jako vždy brouzdám na fb a jeden z přátel si musel postěžovat na to, jak složité je sehnat v okrese veterinární pohotovost. Upřímně, není to jen jeden člověk, běžně na fb shánějí lidé ve skupinách napříč kraji pohotovosti. Většinou pak člověk zjistí, že pohotovost je nejblíže v 30km dojezdové vzdálenosti a jaký na to mám názor já? 

No dejme tomu, že u našich veterinářů to funguje. Mi osobně se ještě nestalo, aby mi pohotovostní mobil nevzali. Někteří z veterinářů i když pohotovost uvádí, tak když jí člověk potřebuje, nakonec zjistí, že to číslo mají jen tak pro "ozdobu" a "aby se neřeklo", když pak takovému veterináři voláte, máte pocit, že jste totální idiot, protože vám se stav zvířete zdá vážný a vet to vyhodnotí jako "zaražené prdy".

Představte si, že máte doma nemocné zvíře, z ničeho nic, prostě kolaps. Je po 22:00 a vy sedíte na internetu a hledáte, kde by jste sehnali veterinární pohotovost a voláte a voláte. Zvíře se vám zhoršuje a vy si nevíte rady, tamhle vám to nikdo nebere, tamhle vám to sice zvednou, ale už po hlase slyšíte, že to jako že nebude to pravé ořechové, a ještě se ani nezeptají, co s tím zvířetem je, a jen proto, že je jím líno vylézt z postele. Nakonec stejně voláte svému veterináři, který když je to fakt kádr, tak vám řekne, dostavte se do ordinace / případně přijede k vám (což si patřičně naúčtuje), ale co si budeme povídat. Je to jeho čas, kdy může odpočívat, nějaký ten benzín k vám projede, to bych zase těm vetum já osobně za zlé neměla. Ale věřím, že někteří to přehánějí. 

Já osobně, jednou jedinkrát, využila tu možnost, při akutním stavu, kdy se Agima "málem rozskočila". Volám veterináři, po druhém zazvonění se ohlašuje v telefonu a to bylo tenkrát něco málo k půlnoci. Popisuji příznaky, dostávám doporučení, v případě, že by se stav nezlepšil, tak navštívit veterinární kliniku v Praze a vysvětlení proč právě tem, nutno podotknout, že ne ve všech ordinacích naši veterináři mají všechna vybavení a tenkrát to bylo ještě v "plenkách", ale péči měli vždy prvotřídní :-), co si budeme povídat, mají dvě ordinace a jednu kliniku, tam s veškerým vybavením, ale i tak, pokud si vet není jistý, je lepší, když člověka odkáže někam, kde by měli mít zkušenosti a veškerá možná diagnostická zařízení, co si budeme povídat, je lepší jet rovnou na takovou kliniku, než ztrácet čas dojezdem do ordinace, kde tím ztratíte dvě tři hodiny a nakonec stejně musíte na velkou kliniku. No dopadlo to tak, že jsem dojeli na kliniku do Prahy a Agima se tvářila naprosto v pohodě, krom toho, že při braní krve dováděla, jak kdyby jí tam zaživa porcovali a ponechání 2tis. se nepřišlo vůbec na nic. Prostě si ta mrcha lokla mého kafe. Takže super noční výlet, vrátili jsme se v půl 4 ráno :-).

To jsem ale odskočila. Jako na jednu stranu chápu, když má veterinář sám pro sebe ordinaci a tráví tam čas od rána do večera, že nemá pohotovost, ale ordinace, kde se střídají dva a více veterinářů, to poté nechápu, proč právě takové ordinace nemají pohotovost. Přece je vždy nějaký veterinář k dispozici, co si může vzít pohotovost a být dostupný. Proč to tak není? Jo pro pohodlí jich vlastní, ale jak všichni víme, je to veterinář od veterináře ....

Většinou se člověk nestačí divit s jakými povahami veterinářů se člověk setkává a že já jsem se už setkala. Proto jsem ráda, že mám své veterináře jaké mám a jsem z nich nadšená, ať se jedná o přístup, kvalitu poskytnuté péče a nemluvě o tom, že je to tým čtyř profesionálu a to se stejným pohledem a to tak, že vše pro zvířata. Tohle se hodně i projevilo při loňské a letošní patálií s Lady. A když mi Agima sežera ta obluda něco co nemá, hned dostanu radu po telefonu, ale většinou jsem já ta hysterická pánička, co volá s každou blbinou :-), ale prostě rada odborníka je rada odborníka :-).

Bohužel, jsou dva aspekty, které tohle ovlivňují a to povaha veterináře a jeho oddanost práci a pak možnosti veterináře. U těch možností si někdy říkám, že svých možností veterináři někdy nevyužívají tak jak by mohli, ale taky chápejme, i oni jsou jen lidé, se svými rodinami, potřebami ... jsou jako my, někteří jsou pro svou práci zapálení a je pro ně vším, bohužel i ti časem ztratí své iluze ... postupem času ...